Jdi na obsah Jdi na menu
 


17.07.2007 Bangkok

Hlasime se z Thajska, prozivame tezkou aklimatizaci,po liduprazdnem Zelandu plnem narodnich parku jsme ve meste s 8mil lidmi,vsichni vari a ziji na ulici a vsichni jedou v aute,je tu hrozne smogu a hlavne veeedro a vllllhko... vcera jsme po dvoudenni hladovce ochutnavali mistni speciality,bylo to celkem dobre:-) a ted koukame jak se dostat z Bangkoku do nejake klidnejsi casti a k mori...Jedina nase sance jsou 5l vody a 50studenych sprch denne:-))) Vsechny pozdravujeme a tesime se domu do poklidne Lomnice:-) M a M

12.07.2007 Odletame...

Ahoj, zdravime z Aucklandu, nehlavniho, ale nejvetsiho mesta, uspesne jsme dorazili, tak jsme radi:-) Ted jsme meli na deset dni pujcene auto a cestovali ... A celych deset dni prselo... A jak uz to po velkych destich byva, byly zaplavy a sesuvy pudy a my jsme se nachazeli zrovna na vybezku do more (dlouhy 500km a my ma jeho konci) se vsemi silnicemi zavrenymi, zaplavenymi a zavalenymi, kdyz byla vyhlasena krizova situace... A za dva dny jsme meli vratit auto a za tri dny letet... Tak jsme den a noc stravili v motelu (bydlet nadivoko v malem aute je prijatelne jen za pekneho pocasi) a vydali se na radu pani z informacniho centra trochu oklikou skrz "zavrene" silnice... Projeli jsme par kaluzema a nastesti vsechny prekazky objeli tak, ze jsme vse stihli vcas... Moc jsme toho za poslednich deset dni nevideli, hodne prselo, ale par "prochazek" se nam povedlo a nejvetsi radost jsme meli asi z pisecnych dun (na kterych se za pekneho pocasi serfuje a pekacuje), my jsme sundali boty, vyhrnuli kalhoty a za deste skakali nahoru a dolu a brodili vznilkou reku:-)))) Zitra letime, jsme trochu smutni, ze nase novozelandske dobrodruzstvi konci a trochu radi, ze nam vse dobre dopadlo a povedlo, a tesime se, ze za dalsi tri tydny pojedeme po lomnickem namesti:-) 

1.7.2007 Farmu jsme prezili:-)

Konecne se nam postestilo stahnout dalsi fotky, a protoze se nektere (zejmena ty fotograficky mene dokonale, o to ale vice dokumentarni) nevesly, jsou pod timto odkazem: http://www.kiwici2.estranky.cz

Zbyle dny na farme jsme travili pripravou dreva na topeni, pletim, kopanim stromku, cesanim kiwi a kydanim slepic... Na jednu stranu je tam zivot krasny, v zatoce, kde jsou sami, dve male plaze, deti jezdi do skoly lodkou... Na druhou stranu je tam spoustu prace... Jako s kazdym hospodarstvim:) Jsou sevreni ze trech stran kopcema, tak pozde vychazi slunce a brzo zapada, a kdyz je ranni mlha (jako v Semilech:), tak se rozplyne az v jednu, a ve tri slunce zase uz mizi za kopcem, tak se to moc neohreje... Jinak je to ale prostredi moooc pekne:) Neporadek jim hlavu nelame, tolik zarostlou zahradu jsem nevidela, sem tak pod stromem clovek najde starou botu ci jine poklady, ktere se s organickym biopestovanim az tak nehodi... Michal dokonce nekde objevil Randap, ten mi az tak moc v souladu s prirodou neprijde... Doma skladuji vse, protoze by se jim to mohlo jeste nekdy hodit... Priklad za vsechny: Detem se rozbily bryle do vody a protoze to je plast a nejde to slepit, jsou nepouzitelne... Obvykle by je clovek vyhodil.. ALe ne, ulozi se tam kam patri, pani obcas tvori z kvetinacu figurky a kdyby nahodou pry delala potapece, mohlo by se to hodit... Uvnitr neni videt kousek zdi, protoze jsou vsude policky orazky a figurky a postavicky a vsechno mozne... Nevim, jestli to patri k jejich skladovacim navykum, ale jedne krasne noci mel pejsek prujem a nedostal se ven, i ukonal potrebu ve verande.. A po trech dnech, kdy jsme odjizdeli, to tam jeste bylo a jeste smrdelo... Deti jsou nekdy legracni, kdyz mixuji anglictinu a nemcinu, ale jen zridka, myslim, ze jim to jde moc dobre... Povidali: "Wo ist meine bottle?" nebo: "Ich moechte es selbst choosen!" I kdyz jsou na Novem Zelandu uz 12 let, jsou to stale precizni nemci... Jednou jsem pred snidani nakrajela chleba (ktery vetsinou kraji hlava rodiny, jenze ted se nikdo nezdal snidani pripravovat, tak jsem se toho (hnana pudem sebezachovy) chopila) a nakonec to byloo vse spatne, krajela jsem pod spatnym uhlem a krajicky nebyly dokonale jeden jako druhy... Navic pry kdyz kraji jeden bochnik dva ruzni lide, vznikaji z toho patvary, prave proto, ze ma kazdy jiny uhel rezu... Medu maji 800g na mesic, a kdyz videli, ze si Michal namazal k snidani dva krajicky a ja si dala trochu do caje, tak uz jsme med k snidani nedostali... K obedu byly kazdy den ovesne vlocky, varene ve vode, ale bylo zdrave a hlavne dobre, protoze misto kakaa nebo skorice a cukru jsme to meli s nadrodno nakrajenym jablke, bananem, svestkovym kompotem, rozinkami, slunecnicovymi seminky a orisky, a to vse dohromady a bylo to dobroucke... Obvykle to asi prislazuji medem, protoze se po nem deti ptali, ale to za nas bylo zruseno... Ale stejne to bylo moc dobry:) Ke kave byval domaci kolac a u toho jsme se vsichni koukali s detma na nemeckou Pipi dlouhou puncochu, po veceri na nas cekala hora nadobi... Kuchyn maji dvakrat tak velkou nez my a po veceri byl kazdy kousek velike kuchynske linky zaplnen misama, plechama, hrncema a vsim moznym... To Michal kdyz dovari, ma uz umyto:)))) Dvakrat jsme jeli s detma do skoly, jednou dokonce na rodicak, ktery probiha spis formou predstaveni, kde deti zpivaji, hraji scenky a hraji na kytaru. Na konci dostanou zaci, kterym se neco obzvlaste podarilo, diplom (treba za cteni, gymnastiku) a cokoladku. Vysvedceni nevedou. Skolni rok je rozdelen na ctvrtleti, kazde zakonceno rodicakem a dvoutydennimi prazdninami. Deti chodi do skoly od peti let a mohou zacit na zacatku jakehokoli ctvrtleti... Tahle skola mela 20 deti od peti do trinacti let, vsechny v jedne tride. Asi si tam ze zacatku vic hraji, protoze po dvou letech ve skole toho umi co nas absolvent prvni tridy. Na farme se taky narodily dve jehnatka, za tu dobu, co jsme tam byli, ty byly peknoucky... No a to je pro dnesek vse... Ted nas ceka cesta po Severnim Ostrove, tri tydny v Thajsku a za mesic jsme doma.... Prijde mi neuveritelny, jak to rychle uteklo... Vsechny uctive zdravime a studentum srdecne gratulujeme k uspechum (vsichni nam znami studenti letos uspeli:)))))

25.06.2007 Zivot na farme..

Ahojte, tentokrate se nachazime na organicke farme, ktere se rika lifestyle block, kde se snazi vicemene sebezasobit potravinami i ostatnim, a zit v souladu s prirodou... za cca 4hodiny prace tu mame teple jidlo a studeny pokoj...:) Tatkovi by to bylo asi akorat na spani, ted jsem si tam chvili cetla a kourilo se mi od pusy... Tj podle Michalovych propoctu mene nez pet stupnu:) ALe jinak je to supr, prijeli jsme sem lodickou, vodnim taxi, mj 15min cesta nas stala 750Kc, 750 bude stat zpet.. Za tu cenu nas pohoupali na vlnach tak, ye jsme se skoro pozvraceli:) Na uvitanou jsme dostali k sobotnimu obedu vlockovou kasi, pak jsme ji meli k nedelnimu obedu a taky pondelnimu... To je pro nas velka zmena jidelnicku, ted jsme jedli pul roku vlockovoukasi k snidani:) No a pak rovnou na zahradu, plejt a plejt:) A nakonec dobra vecere a spat... Predtim nas jeste upozornili, ze nechteji, abychom se sprchovali kazdy den... Jeste nam zakazou cistit si zuby a ja tu snad zustanu:) Zachod tu maji suchy... Aby nic neprislo nazmar a meli cim hnojit zahradku:) ALe pekne smrdi... Vcera jsme cesali kiwi, roste to podobne jako hroznove vino, ale ze to nestrihaji, je to velikanske rosti... Maji take veliky citronik, se sladouckymi citrony, na ktere tajne chodime:)... A dneska jsme kydali hnuj z kurniku a pak stehovali nabytek... Bydli na opravdu peknem miste, na samote, deti (kluci 6,8) vozi do skoly hlava rodiny motorovym clunem:) Jinak jsou to lide prijemni a hodni, pani se leci z chipky, tak obcas vypada nastvane, ale to snad proto, ze nemuze mluvit nez ze bychom pri myti nadobi placali moc vody a snad ne proto, ye jsem ji zlomila skrabku... Kousek od baraku maji krasnou plazicku, jen pro sebe, ale nevim, jestli jim pro vsechnu zahradu vubec zbyde cas tam zajit... Maji ovce a ovecky a slepice a vsemoznou zeleninu, zarostlou v pleveli... Vcera jsme se byli projit a objevili jsme auto spadle ze srazu u silnice... Stefan se tam byl dnes podivat, k nasi uleve zjistil, ze se v nem nikdo nenachazi, k jeho nepokoji ale zjistil, ze na nem neni ani SPZ ani jine cislo, jak by se dalo identifikovat, tzn nekdo uz auto nepotreboval a zvolil tuto cestu, aby se ho zbavil... A neni to tu pripad ojedinely, mistni (krome teda nasich domacich) se tu k prirode nechovaji zrovna nejlepe... Coz je skoda:( My jsme zvedavi, co si na nas pripravi na zitra, obavam se nejhorsiho... Ten suchy zachod vypada prilis plne:)

Mejte se hezky:)))) M a M


20.6.2007 Pozdrav z Blenheimu, vinarske oblasti:-)

Ahoj, prave jsme na konci sestitydenniho pracovniho maratonu, strihali jsme stromky vina a pripravovali na dalsi sezonu, aby bylo co piti:-) Za tu dobu nam jich duverne proslo rukama asi 15 000, ale my se tesime na dalsi cile nasi cesty. Ted mame na tyden v planu bydlet na farme v blizkem fjordu, a za trochu prace s farmari sdilet teply pokoj, teple pokrmy a vrely usmev:-) Potom si pujcime auto na deset dni a projedeme zbytek Severniho ostrova (co jsme jeste nestihli) a pak hura do Thajska a pak hura domu... Jestli vsechno dopadne tak, jak planujeme, 4.srpna jsme doma:-))) Pak muze party zacit... Tesime se na vas... M a M

9.5.2007 Ahoj ahoj ahoj...

V pondeli skoncila nase cesta po Jiznim ostrove, ctyri tydny jsme se p[otulovali, chodili na vylety a poznavali cizi kraj:-) Spali jsme vetsinou v aute, varili testoviny ci rejzi, snidali vlockovou kasi a bylo nam fajn:-) Kazdy den jsme usinali na jinem krasnem miste pod oblohou posetou hvezdami, budil nas vychod slunce a zpev ptaku... A mezitim jsme meli 13h spanku:-) Tak jsme radi, ze jsme tu krasu prezili a ted muzeme spat v posteli a koupat se ve vane a varit a prat a hlavne si hledat praci... Clovek preci jen potrebuje nejaky rad... Usadili jsme se v Blenheimu, bydlime na stejnem miste a ve stejnem pokoji jako predtim, kde jsme pred mesicem uz dva tydny bydleli s Malajsijcema a pracovali na vinici. Od pristiho tydne nas cekadalsi prace na vinici... Planujeme tu zustat asi ctyri tydny a pak nas ceka dalsi cestovani:-)

Je tu moc hezka priroda, v horach mezi ledovci nas provazeli zvedavi horsti papousci a pri toulkach po pobrezi na nas koukali tuleni a lachtani, rozvaleni na slunicku... Jsou to asi nejlinejsi zvirata, ktera jsme videli:-)

 

23.4.2007 Cesta po zapadnim pobrezi Jizniho ostrova

Opet se hlasime z NZ, tentorate ze zapadniho pobrezi J.ostrova. Od naseho minule prispevku se zmenilo nekolik veci. Po nasem prijezdu na sever J.Ostrova jsme dalsich 14dni stravili na vinicich, kde jsme nejen sklizeli vino, ale take pecovali o mlade rostlinky. Bydleni jsme v pronajetem pokoji v dome jenoho "kiwika" {jak se tu mistnim rika} s dalsimi ctyrmi asiaty. Po dvou tydnech jsme vyrazili na nasi okruzni cestu. Stravili jsme spoustu peknych dni v naradnich parcich, vysoko v horach, na pobrezi, v pralesech i u more. Nasi pojizdnou strechu nad hlavou jsme se po tydnu cestovani rozhodli zanechat v autopujcovne a na nase dalsi cestovani mame o trochu mladsi auto...sice uz se v nem tak pekne nebydli..{hladne nespi}. Na druhou stranu jizda v nem je o moc klidnejsi...a z velkych kopcu a hlubokych sjezdu do udoli nemame uz tak sedive vlasy..jako z naseho subaru. Mezi nase nejhezsi zazitky patri den straveny na morskych kajacich, setkani s horskymi papousky Kea, pozorovani tulenu. Pocasi nam zatim preje, i kdyz zapadni pobrezi je proslule svymi destovymi srazkami, ktere na mnoha mistech dosahuji rocniho prumeru vice jak 5 metru....at to uz je poradna sprcha :-]. Nase cesta dale povede na uplny jih, kde by nas melo cekat jeste vice tulenu a tucnaku...a mozna i nejaky ten dest...dle predpovedi..ale my se nedame :-]. Na posleni tri dny se s nami o strechu nad hlavou podelil na kamarad Jirka z Turnova, ktery tu pracuje na vinici, a jak jsme videli, tak si pro sve prechodne bydliste vybrali jedno z nejkrasnejsich mist na NZ. Mejte se hezky, a koukejte nam taky neco napsat ;-] M+M

23.3.2007 Utek z jablecnych sadu:-)
Ahoj, tentokrate uz opravdu z hlavniho mesta NZ, Wellingtonu... Protoze nas Jirka upozornil, ze AUckland, kam jsme prileteli, je mozna mesto nejvetsi, ale rozhodne ne hlavni:-) abych to vzala od zacatku, na sadech jsme trhali takova sladka jablicka royal gala, jsou i u nas, zihany... Pote, co jsme stromy asi ctyrikrat oblezli a otrhali jen ty nej, tak na nich nic nezbylo, a dalsi odrudy jeste nejsou zrale, rozhodli jsme se odjet a zkusit zase stesti jinde... Jeste jsme byli na mysu kam se jde 8km za odlivu po plazi podel utesu a na konci je krome krasneho vyhledu i kolonie ptaku, tereju, kteri jsou velci asi jako husy (ale o mnoho zdatnejsi:), a na leto letaji na zeland hnizdit a vychovat mlade... A v dubnu hura do australie... Nejkrasnejsi na tom je, ze ackoli jsou ve volne prirode, clovek k nim muze uplne blizko... Fotky budou brzy:-)
A dalsi vylet nebyl tak daleky jako dobrodruzny... Sli jsme se od kempu projit k rece, asi dvacet minut chuze... Koryto ma sterkove, ohromne siroke, tak ma reka v korytu i ruzna ramena, mezi kterymi se da pekne chodit... Na zkousku jsme si to prebrodili (na trekach se pry brodi bezne, tak abychom vedeli co a jak) a prochazeli se na ostruvkach mezi rameny... Pak prisli kamaradi, ze se jdou koupat... Tak jsme tam s nima chvilku blbli... No a pak jsme zjistili, ze reka mezitim zhnedla a stoupla o dvacet cm a semtam plavala klada... A ze se nedostaneme zpet... Vydali jsme se tedy po druhem brehu k mistu, kde jsme tusili most a silnici.. Ale sli jsme skoro dve hodiny a most nikde, zacalo se ochlazovat a stmivat.. Rozhodli jsme se vratit k jednomu ze tri domu, ktere jsme za cestu potkali... Zatukali na okynko, rekli co, a delejte s nami co chcete... Zrovna vecereli:-) Ale misto vecere nas pani dovezla zpet na sad... Nakonec nas vezla 30km, protoze nejblizsi most byl asi 10 km, ten ke kteremu jsme chteli kousek dojit byl sice kousek, ale pres jinou reku... Ale jak se nam potom spalo:-)
No a jak uz jsme psali, jablka dosli, tak jsme si poslednich par trhli na cestu a vydali se smerem na jih, do Wellingtonu, kde spime u Romany a Alana v teple, s krasnym vyhledem na cele mesto, pristav, letiste a velike hory za tim vsim... A s vybornou veceri:-)
Zitra si prohledneme mesto a okoli a pojedeme trajektem na Jizni ostrov... Jeste bychom chteli na par dni zkusit vinici, kde by uz se melo cesat vino a pak hura s nasim pojizdnym domeckem na vylet... Upgradovali jsme postel, podle rady zkusenejsich subaru cestovatelu, tak se tam michal vejde i s celou nohou, nemusime ji rezat:-)
To je pro dnesek vse, budeme radi, kdyz nam taky neco napisete, moc radi si to precteme:-) Tak ahooj:-)


11.3.2007 Pozdrav z jablecnych sadu

Ahoj, zdravime z otrokarske oblasti Noveho Zelandu:-) Dnes mame poprve volno, tak jsme vyrazili na kopec, na plaz a do mesta... Je to kousek, jen 50km:-) Jinak trhame kazdy den, pak neco uvarime (vetsinou neco s cervenou omackou z konzervy) a pak lezime v karavanu a hledame silu se zvednout...a pak jdeme spat:-) Ale jde to, jeste to chvili vydrzime:-)

Jeste neco k nasemu sadu... bydlime v karavanech, ktere sice uz neco pomatuji, ale svuj ucel..plni dobre...strechu nad hlavou mame, mame se kde najist, umyt, tak je to super. V nasem novem kempu v sadu je karavanu vic a prevazne je obyvajili lide z Cech, tak po narocnem dni jeste sbirame od ostatnich zkusennosti z jejich cestovani. Mimo nejruznejsich pribehu z cestovani, jsme se dozvedeli, ze s kvalitou nasich novozelandskych aut tu na tom jsme vsichni podobne...nektera jezdi pomalu, nektera maji hrozivou spotrebu, casto neco nekomu upadne, nebo vytece.... To na tom s nasim subaru nejsme asi tak nejhur...teda zatim. Pred vetsim cestovanim zajedeme do servisu a nechame ho zkontrovat... pokud kontrola dopadne hodne spatne,tak subaru..doufejme prodame a bud poridime neco jineho..nebo si pujcime auto z pujcovny.

Jinak slunicko nam stale sviti, teploty jsou prijemne :-], snad to jeste takhle chvili vydrzi. :-].

Jeste trochu neco k praci...sice jsem psal,ze se to da vydrzet a prezit, ale preci jenom dalsi praci budeme hledat v jinem oboru. Marketa se "agroturistika" pomalu prestava libit :-]. Prejeme pekny den ... jdeme si koupit neco k jidlu!!!! :-]

28.2.2007 Opet zdravime z NZ, tentokrat z Rotorui, uvodem take prejeme vse nejlepsi bratru Davidovi k jeho krasnym narozeninam a vsem Lenkam vse nejlepsi k svatku....zejmena sestre Lence, dale spolubydlici Lence a slovence Lence:-). Tak a ted nase novinky. Minuly tyden jsme stravili na boruvkove farme, kde jsme v nekolika dalsimi lidmi z USA, Francie a Anglie travili krasne slunne dny cesanim boruvek. Farmarova rodina byla prijemna {meli jsme barbacue a opravdove domaci maso...to uz jsme skoro tritydny nevideli :-] }, coz se v nekterych chvilich nedalo rici o nasi praci :-] po pravde, tak hrozne to nebylo...pojali jsme to jako takovou agroturistiku, za kterou vam jeste zaplati, nechaji vas vyspat a daji vam snidani. Po tydnu jsme se rozloucili s farmou a vydali se smerem do Rotorui, ktere je nejvice cinnou oblasti na NZ co se tyce geotermalnich aktivit. Vsude to bubla, a tak trochu smrdi, ze zeme na mnoha mistech vystupuje para s vuni zkazenych vajec. Krome prohlidky mesta, nas opet ceka shaneni prace. Za tou se nejpise budeme vydat jeste o kousek dal. Mozna k mori, mozna zustaneme ve vnitrozemi..to jeste nevime. Po pravde ani nevime, jesti se dal budeme venovat placene agroturistice, nebo zvolime jinou formu vydelku. Jinak jsme oba v poradku, kazdym dnem jsme trochu vic opaleni, protoze pocasi nam preje. Na vaze tu sice moc nepribereme, zato budeme tlusci o nejake ty zazitky :-] Nase subaru nam stale jezdi, obcas si sice rekne o nejakou tu prestavku, ale jeste chvili to s nim budeme muset vydrzet. Na nase vetsi cestovani nejspise pujcime auto v pujcovne... Trh s ojetymi auty je tu velky, zarovem je vsak i velka sance, ze koupite neco s cim daleko nedojedete. Po nasi zkusennosti, zalezi na stesti, my ho meli tak napul. Na interent se ted nedostame tak casto jako v Aucklandu, tak vas touto formou vsechny zdravime a dekujeme za zpravy z domova :-]. Postupne se pokusime pridat i nejake fotky. Michal

14.2.2007 Druhy den bez tepleho jidla... Ale nerikejte to babickam:-) Vcera brzy rano jsme vyrazili z hostelu, praci budeme mit asi od pristiho tydne v nejakem rekreacnim resortu... Uvidime... Ted jsme meli prvni noc pod nasi novou strechou... v takovem krasnem zalivu... Jen tak jsme vyjeli z mesta asi 60km a bylo to tam moc krasne... Jaky musi byt asi zbytek Zelandu:-))) Spi se tam celkem dobre, na nase slabe spacaky je stale celkem teplo... Jen matracku bychom tam uvitali... Ted mame jen sklopene zadni sedacky a spime v kufru... Podarilo se na stahnout nejake fotky, tak jsou ve fotogalerii:-) To bude pro dnesek vse:-) Mejte se moc hezky!!!

12.2.2007 Zdravime z Aucklandu, dekujeme vsem za prispevky a pozdravy. Lukasi .. diky za kontakt na segru. Matyskovi gratulujeme k jeho lezeckym pokrokum :-]TAK HO MA MAME!!! upresneno..mame nase prvni auto...doufame, ze nam tu vydrzi, a tak tu bude i nasim poslednim. Pro "motoristy" - je to Subaru Legacy 2.0 z roku 1994, kombik, CELE v elektrice. Pro "holky" ... mame dlouhe zelene auto :-]. Taky jsme navstivili banku, kde jsme si zalozili bankovni ucty. I s vydanim platevni karty a zrizenim internetoveho bankovnictvi nam to zabralo celou hodinu...skoro jako u nas. Ted uz na nas cekaji jen zamestnavatele a vsichni se urcite tesi, kteremu zavolame jako prvnimu...my se tesime taky...jeste vic. Tak to je pro dnesek vse, mejte se hezky! Michal

11.2.2007 VCERA JSME MELI TEPLOU PIZZU A DNES RANO TEPLY CAJ A TOUST:-)))

Dneska jsme stravili romanticke dopoledne na jakemsi stadionu, kde se kazdou nedeli obchoduje s auty... Krasa... Takovych aut:-) A to nemluvim o tech Lamborgini, co tu potkavame... Dve... To se vzdycky musime zastavit a koukat, dokud nezmizi za obzor... Nastesti to netrva dloho:-))) No, abych se vratila k tomu obchodu... Vybrali jsme nejake Subaru a Nissan, obe kupovat nebudeme... ale jedno mozna... Michal ted kontroluje co o nich pisou na internetu... Vypada to na to Subaru, jenze ma spotrebu... pomerne vysokou... a to michal rad pocita:-) Tak uvidime, jak to dopadne... A pak uz zavolame nejakym zamestnavatelum... Na to jsem taky zvedava:-)

10.2.2007 Tak jsme tu, na Zelandu:-) A snad tu nejaky casek pobudeme:-)

MAME CO JIST A KDE SPAT. Vcera mel Michal v letadle k veceri teple kure, k snidani teple vajicko a klobasku a pak na hostelu k veceri teple testoviny:-) Periny mame taky teple.

Muzeum umeni v Taipei nas velice prijemne prekvapilo... Bylo to moderni umeni:-) Den predtim jsme byli v muzeu nejakem patem nej na svete (nevim v cem), stalo sestkrat tolik, a ... meli tam nejake kameny, spisy a knihy a par vykopavek, fronta zacinala u pokladen, pokracovala pred kazdou mistnosti a koncila pred vychodem (pominuli cestu zpet narvanym autobusem)... Je to opravdu prelidnene mesto... Tak jsem myslela, ze uz do zadneho muzea nevkrocim... A hle:-) Nikdy nerikej nikdy...

Jeste jsme byli pobliz Taipei v narodnim parku (nejakem... nazvy tu maji tak dlouhe a prazvlastni, ze to jde tezko pamatovat)... Tam jak nam cely autobus radil, kde vystoupit... Tak kdyz se nam to konecne povedlo, byla tam hora a krater a na mnoha mistech ze zeme se tam valila para - takova zluta, s vuni zkazenych vajec:-) Jako natlakovany papinak... Vypadalo to, ze to kazdou chvili bouchne... A vida, nebouchlo:-)

A dostali jsme se az na Zeland... Az sem moje plany nesahaly:-) Je tu pekne teplo, 25stupnu, slunicko... Bydlime zase v hostelu (v Aucklandu), ale je o mnoho cistsi:-) Mame pokoj pro ctyri, jeste s nejakym Korejcem a Nemcem... Ten se dnes odstehoval a jede poznavat Zeland na kole - se 'zajezdem' - se skupinou lidi, pruvodcem a doprovodnym autobusem... To nezni vubec spatne:) My jsme se byli podivat v bazaru na nejake to auticko... Maji tu hodne vany, vepredu dve mista a vzadu z prkynek postel, pod posteli ulozny prostor - satnu a spajz... Jeden mel i vestavenou kuchyn a sprchu:-) Takove 1+0:-) Jeste tu musime zaridit nejake dalsi veci (napr najit praci:-), ale to muzeme zacit az v pondeli...

08.02.2007 Taipei

Ahoj, zdravime z Taipei, hlavniho mesta Taiwanu... Jsme tu ctyri dny a vecer odletame na Zeland... Ted jsme v muzeu umeni, kde jsme ciste nahodou objevili internet:-) Postupne jsme prosmajdali mesto, prohledli si vsechny vyznacne i nevyznacne budovy, take jsme zabloudili na mistni trhy... A tak se z nas stali na par dni vegetariani:-) Prodavali tam husi krky, hlavy a zobaky, vselijake vnitrnosti i vnejsnosti, smazene, varene, dusene i syrove... Regulace Evropske unie ohledne cistoty pri priprave jidla sem zdaleka nedosahuji... Na druhou stranu to pry povzbuzuje cinnost imunitniho systemu, tak jsme se omezili na vegetarianstvi, ale obcas nejakou jejich dobrotu ochutname... Malokdy to lze identifikovat... Vcera se nam to povedlo - meli jsme rajcata na spejli v karamelu... To byla dobrotka:-)

Hostel mame v centru, pokojik o velikosti dvou posteli, ale super - i teplou vodu:-) Je tu spoustu lidi, pry je to druhy nejhusteji osidleny stat, take to podle toho vypada:-) Spoustu aut, ale trikrat tolik skutru a lidi... Ale celkem cisto:-) Na krizovatkach semafory, ale stejne chodec na prechodu prednost nma a musi koukat, aby ho nejaky zavodnik nesrazil... MHD tu dobre funguje, vse je pekne popsano... Jenze tema jejich klikyhakama... Tak samotne prejizdeni po meste byva dobrodruzne:-))) Radsi se na vse dvakrat ptame... Ale moc lidi anglicky neumi... Tak to byva sranda... Kdyz jsme jeli do narodniho parku, cely autobus nam radil, kde mame vystoupit... Delali takove podivne zvuky... Pak neco ukazovali a pak se smali... No... nevim cemu:-) V kazdem bloku ulice jsou tu dve a vice bufetu, bister a potravin, asi lide jedi spis venku nez doma... My jsme taky jedno navstivili, naplnili si talir neidentifikovatelnymi potravinami, dostali jsme hulky a po dvoudennim temer pustu jsme ani nevedeli, jak jsme to hulkama mohli tak rychle snist...

Snad je to srozumitelne, okolo je docela srumec a zazitku taky mnoho, tak je tezke to nejak napsat:-)

Mejte se hezky a piste!!!


Odjezd 2.2.2007

Tak už máme sbaleno, všechno pěkně v pytlíčkách a sáčcích, jako z učebnice:-) Překvapivě mám jen 13,5kg, což je super, protože nevíme, jak dlouho moc to budeme nosit na zádech... Jen je mi trošku podezřelý, že když jsem si to vážila před 14dny, v rámci studia ekonomie, bylo toho ještě o 2kg vic... A to jsem to vážila ještě bez poloviny oblečení... Jestli mi to náhodou Zdenda nechodil průběžně kontrolovat a občas něco nepotřeboval... No uvidime... Cas ukaze, co jsme zapomneli:-)

Nejradši bych si přibalila ještě Danýska:-)

Svačinu mame tak na čtrnact dni, ale nejspis nam ji stejne hned na letisti zabavi... Nevadi, stejně máme z čeho trávit... Michal musel podstoupit vykrmovaci kuru po prijezdu z Ameriky, ja jsem se taky obcas prizivila:-) Tak hlady neumreme:-)

Jeste bych chtela podekovat vsem, kteri nam pomohli zaridit a pripravit, Lence a Lence a Terce, i vsem, ostatnim:-)

Tak si pujdem asi na hodku lehnout, a pak vyrazime... Jak michal psal na uvodni strance:-) Dalsi zpravy tu budou asi az ze Zelandu, treba za ctrnact dni:-) Tak zatim:-)

Přípravy

Právě jsme ve fázi přípravy... Celkem hektické... Michal se vrátil ze stáže a já dodělávám zkoušky... Musíme vše zařídit a na nic nezapomenout - neb by se nám to mohlo později vymstít... Ale také si nevzít ani něco zbytečné, protože s sebou neberem nosiče:-)

Jo a startujeme 3.února:-) Pak budeme průběžně aktualizovat, podle možností připojení...

Připravujeme seznam věcí a zařizujeme práci...